9. 3. 2023
Bez vzduchu není oheň. Pokud se kyslík obsažený ve vzduchu nedostane k hořlavině, tak neproběhne žádné spalování, pokud se jej k ní dostane omezené množství, spalování proběhne jen částečně, tedy nedokonale.
Aby se spalováním uvolnila energie uložená v palivu, je nutné, aby hořlavina shořela, tedy zoxidovala. Proto je do ohniště přiváděn vzduch, který obsahuje přibližně 21 % kyslíku, jenž je nutný pro spalování hořlaviny obsažené v palivu (uhlík, vodík popřípadě síra). Je to ten samý kyslík, který potřebuje člověk či jiný živočich k dýchání. Při nedostatečném přívodu vzduchu se oheň dusí a dochází k nedokonalému spalování, což je doprovázeno sazením (černá vyzdívka, sklo, spalinové cesty), dehtováním a viditelným kouřem. Naopak při zbytečně velkém přívodu spalovacího vzduchu dochází k výraznému zvýšení komínové ztráty, tedy snížení míry využití energie paliva, takže topíme tzv. „Pánu Bohu do oken“ (proto má otevřený krb účinnost jen kolem 15 %, takže spotřeba paliva je velká).
